Energie z biomasy

Biomasa se spaluje ve velkých anebo malých kotlích a pokaždé jde o trochu jinou techniku. U spalovacích zařízení nad 100 KW, která jsou vybavena automatickým přikládáním, je možné zpracovávat i méně kvalitní a vlhčí materiál, často je využíváno kogenerace, což znamená výrobu tepla a elektrické energie zároveň. Biomasu je dokonce možné spalovat i v klasických elektrárnách, kde se k ní přidává do kotlů i energetické uhlí.

Drobné uživatele zajímají ale spíše možnosti spalování biomasy u rodinných domů. Tam se palivo nejdříve zplyňuje a teplo vyrábí až vzniklý plyn, který je možné velmi dobře regulovat. Malé kotle jsou schopny zpracovávat suroviny od polenového dříví přes brikety až po dřevní štěpku, není možné do nich lít kompost či zvířecí exkrementy. Novou možností jsou lisované pilinové pelety, které umožňují bezobslužný provoz.

Chceme-li energeticky využívat mokré biologické odpady, mezi něž kromě již zmíněné kejdy patří např. slamnatý hnůj, sláma, zbytky travin, stonky kukuřice a bramborová nať, musí z nich být nejprve vyroben bioplyn. Bioplyn se skládá převážně z metanu a oxidu uhličitého, může obsahovat i malé množství dusíku a kyslíku. Někdy se na jeho složení podílí i vodík, čpavek a sulfan. Energeticky hodnotný je však jen metan a vodík, čpavek je naopak nutné před spalováním odstranit.

Příkladem výrobny bioplynu může být řízená skládka, bioplynová stanice či třeba čistička odpadních vod. Například Pražská čistička odpadních vod využívá svých kalových nádrží k lapání bioplynu a vyrobenou energií pokrývá 50 % své spotřeby.